Sedm dětských nemocí – mezi které patří spalničky, zarděnky, příušnice, plané neštovice, černý kašel, záškrt a spála – jsou vysoce infekční choroby, které se typicky šíří mezi dětmi. I když většinu z nich dnes bereme na lehkou váhu, každá z těchto nemocí může mít závažné komplikace nebo dokonce smrtelné následky, obzvláště u nejmenších dětí.
Proč tedy byly v minulosti sedm dětských nemocí tak obávané?
Hlavním důvodem jsou možné komplikace a trvalé následky těchto chorob. Například spalničky mohou způsobit zápal plic, zánět mozku nebo dokonce mentální retardaci či slepotu. Zarděnky představují velké riziko pro těhotné ženy, protože mohou vážně poškodit plod. U příušnic často dochází k trvalé ztrátě sluchu. A černý kašel může u nejmenších dětí způsobit až udušení.
Z toho je zřejmé, že podceňovat tyto nemoci rozhodně není na místě. Jejich prevence a včasná léčba je klíčová.
Jaké jsou typické příznaky sedmi dětských nemocí?
Abyste dětské choroby dokázali včas rozpoznat a zahájit léčbu, je dobré znát jejich hlavní příznaky:
1. Spalničky
- horečka, kašel, rýma a zarudlé oči
- po 3-5 dnech se objevuje sytě červená vyrážka
2. Zarděnky
- mírnější příznaky – zduření uzlin, kloubní bolesti
- skvrnitá načervenalá vyrážka na trupu
3. Příušnice
- otok a bolest příušních žláz
- horečka, bolesti hlavy
4. Plané neštovice
- svědivá vyrážka a puchýřky po těle
5. Černý kašel
- dráždivý kašel se sípavými záchvaty
- kašel může vést k zvracení
6. Záškrt
- bolest v krku, potíže s polykáním
- šedé povlaky v krku
7. Spála
- opary a vřídky, pak strupy na kůži
Při výskytu těchto příznaků je nutné kontaktovat dětského lékaře, aby posoudil závažnost onemocnění a stanovil správnou léčbu.
Jak se šíří dětské nemoci a jak jim předcházet? Očkování jako nejlepší prevence
Dětské nemoci se šíří velmi snadno, obvykle kapénkami vzduchem nebo přímým kontaktem. Proto se jim nejlépe daří tam, kde je větší kumulace dětí – tedy hlavně v mateřských školách, na dětských táborech či ve sportovních oddílech.
Některé z nemocí se navíc mohou přenášet z infikované matky na plod během těhotenství.
Jak tedy onemocnění dětí předcházet?
Kromě základních hygienických opatření jako časté mytí rukou či nedělení se o jídlo a pití je zdaleka nejúčinnější prevencí očkování.
Vakcíny totiž dokáží velmi spolehlivě zabránit onemocnění nebo alespoň podstatně zmírnit jejich průběh a zamezit závažným komplikacím.
Proto bylo v minulosti zavedeno povinné očkování proti nejnebezpečnějším chorobám jako jsou záškrt, tetanus, černý kašel, spalničky či příušnice.
Jaký je současný očkovací kalendář v ČR?
V České republice nyní platí tento očkovací kalendář:
- 2 měsíce: 1. dávka hexavakcíny (záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, hepatitida B, Hemofilus influenzae b)
- 3 měsíce: 2. dávka hexavakcíny
- …
Povinné očkování je hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Některé další vakcíny jsou jen doporučené, případně musí být uhrazeny rodiči.
I tyto nepovinné vakcíny ale dokáží ochránit před nebezpečnými chorobami, proto jsou rozhodně vhodné zvážit jejich aplikaci.
Očkovací mýty versus fakta – proč rizika očkování nejsou pravda
Očkování je stále obestřeno řadou mýtů a dezinformací, které vzbuzují u rodičů zbytečné obavy. Proto je důležité uvést tato tvrzení na pravou míru:
Mýtus: Očkování způsobuje autismus u dětí
Fakta: Tato fáma vznikla na základě vyvrácené studie z 90. let. Žádná jiná studie tento vztah nepotvrdila. Naopak, desítky rozsáhlých studií prokázaly, že očkování autismus nezpůsobuje.
Mýtus: Vakcíny obsahují toxický thimerosal
Fakta: Thimerosal se jako konzervant používal v některých vakcínách, ale již přes 20 let byl odstraněn z dětských očkovacích látek. Takže obavy z jeho toxicity jsou zcela neopodstatněné.
Mýtus: Očkované děti trpí častěji alergiemi a astmatem
Fakta: I tento mýtus byl vyvrácen. Studie prokazují, že očkované děti nemají vyšší riziko alergií nebo astmatu. Naopak, některé vakcíny mohou dokonce snížit pravděpodobnost jejich rozvoje.
Z výše uvedených i mnoha dalších důvodů tedy přínosy očkování jednoznačně převažují nad jeho imaginárními riziky. Nechte proto své děti očkovat a účinně je tak chraňte před závažnými nemocemi!
Co dělat, když dítě onemocní některou z dětských nemocí?
I přes veškerou snahu o prevenci se může stát, že se vaše dítě nakazí některou z dětských chorob. V takovém případě je potřeba zahájit vhodná opatření.
Základní kroky při onemocnění dítěte:
- Udržovat nemocné dítě v klidu na lůžku
- Izolovat od ostatních dětí, aby se nákaza nešířila
- Zajistit velký přísun tekutin a vitamínů pro podporu imunity
- Kontaktovat dětského lékaře
- Podávat léky dle doporučení lékaře ke zmírnění příznaků
I přes veškerou péči a léčbu může průběh dětských nemocí být komplikovaný, zejména u velmi malých dětí. Proto je extrémně důležité onemocnění předcházet pomocí očkování.
Mějte také na paměti, že i dospělí mohou prodělat tyto dětské nákazy, i když obvykle v mírnější formě. Proto je u dospělých důležité podstoupit kontrolu hladiny protilátek a případně podstoupit dodatečné očkování.
Jak se liší průběh dětských nemocí u starších dětí a dospělých?
Zatímco u kojenců a batolat mohou mít dětské nákazy často velmi závažný průběh, u starších dětí nebo dospělých osob většinou probíhají mírněji. Důvodem je již částečně vyvinutá imunita. Přesto ale nelze ani tyto případy podceňovat.
Jak konkrétně se projevují dětské nemoci u starších dětí či dospělých?
Typické příznaky jako horečka, vyrážky či kašel se sice objeví, ale zpravidla s menší intenzitou. Rovněž komplikace jsou méně časté, ovšem ne zcela vyloučené.
U dospělých navíc mohou dětské nemoci odstartovat nebo zhoršit jiná chronická onemocnění, jako jsou astma, kardiovaskulární choroby, diabetes či autoimunitní problémy.
I z těchto důvodů odborníci doporučují, aby se dospělí nechali vyšetřit na hladinu protilátek proti dětským nemocem. V případě nedostatečné imunity pak podstoupit přeočkování.
Závěrem je potřeba zdůraznit, že ačkoli jsou dětské nemoci u starších jedinců obvykle mírnější, rozhodně je nelze podceňovat ani v této věkové skupině.
Jaká rizika hrozí neočkovaným dětem a jejich okolí?
Rodiče, kteří odmítají očkování svých dětí, jim bohužel zbytečně přivodí značná zdravotní rizika. Ta se netýkají jen samotných neočkovaných dětí, ale i jejich sourozenců či kamarádů.
Jaká je pravděpodobnost nákazy u neočkovaných?
Bez očkování má dítě mnohem vyšší pravděpodobnost, že se nakazí některou z vážných dětských nemocí. Studie opakovaně ukazují, že výskyt nemocí je až 20x častější právě u neočkovaných jedinců.
Ti pak čelí velkému riziku závažných zdravotních komplikací včetně trvalých následků či úmrtí. Například u černého kašle je smrtnost až 26x vyšší než u očkovaných dětí!
Hrozí neočkované dítě infekcí od očkovaných?
Ne, to je další rozšířený mýtus. Očkované děti s vytvořenou imunitou nemocné dítě nenakazí. Mohou pouze v ojedinělých případech onemocnění přenést, protože příznaky se u nich díky očkování neprojeví.
Mnohem větší riziko naopak představují neočkované děti pro své okolí. Pokud onemocní, snadno infekci roznesou mezi ostatní neočkované jedince.
Z tohoto pohledu je odmítání očkování nejen rizikem pro samotné dítě, ale ohrožuje i širší komunitu. Naočkujte proto zodpovědně své děti!
