V jazyce používáme hlásky, samohlásky, diftongy a souhlásky každý den. Co to ale je a jak spolu fungují? V tomto příspěvku na blogu se seznámíme se základy anglické fonetiky a rozebereme si tyto tři zvukové kategorie. Čtěte dále a dozvíte se více o hláskách, samohláskách, diftongách a souhláskách.
Obsah článku
Co je Hláska?
Hlásky jsou základními jednotkami mluveného jazyka, které tvoří základ zvuku a rozlišitelného významu. V akademickém kontextu se fonologie a fonetika zabývají tvorbou a studiem těchto hlásek, přičemž do hloubky zkoumají jejich vlastnosti, aby pochopily jejich kompletní použití. Ačkoli jsou samohlásky konvenčně prezentovány buď jako konkrétní zvuk, nebo jako abstraktní funkční jednotka, slouží svému základnímu účelu bez ohledu na jejich definiční výklad. Jak dokládá jejich mluvená výslovnost ve slovech bez písemné reprezentace, jsou nedílnou součástí jazyka tím, že dávají slovům formu. Proto je pro přesné sdělování významu prostřednictvím řeči nezbytné pochopit jak to, jak samohláska fyzicky zní, tak to, jak funguje ve větě.
Co je Samohláska?
Samohlásky jsou jedním ze základních stavebních kamenů jazyka. Tvoří jádro mluvených slabik a slov. Samohláska je hlásek, který vzniká při průchodu vzduchu ústy, aniž by byl na cestě něčím blokován nebo zastaven. Angličtina má 12 různých samohlásek, které lze rozdělit do kategorií dlouhých a krátkých. Mezi dlouhé samohlásky patří A (jako ve slově „bake“), E (jako ve slově „bee“), I (jako ve slově „kite“), O (jako ve slově „hose“), U (jako ve slově „flute“). Mezi krátké samohlásky patří A (jako ve slově „bat“), E (jako ve slově „bed“), I (jako ve slově „pit“) O (jako ve slově „hot“) U (jako ve slově „putt“).
Co je Dvouhláska?
Dvouhlásky je kombinace dvou samohlásek v jedné slabice, která tvoří jeden zvuk. V angličtině existuje 8 diftongů, které se skládají z počáteční samohlásky, po níž následuje samohláska off-glide – neboli dvě sousední samohlásky, které se spojují v jeden zvuk, jako například OI ve slově „boil“. Dalšími příklady jsou OU („dům“), AI („ulička“), EE („zdát se“), OO („měsíc“) atd. Hlavní rozdíl mezi samohláskami a diftongy spočívá v tom, že u diftongu se ústa pohybují z jedné polohy do druhé, zatímco u samohlásky zůstávají v jedné poloze po celou dobu trvání zvuku.
Co je Souhláska?
Souhlásky jsou řečové zvuky, které vznikají, když některá část vašich úst blokuje nebo zastavuje průchod vzduchu, který vychází ven, když mluvíte nebo vydáváte jiné zvuky, jako je pískání nebo hučení. Pro psaní anglických slov se používá 21 souhláskových písmen, včetně B, C, D, F, G, H atd., ale ve skutečnosti se v anglické řeči vyskytuje 24 různých souhláskových zvuků. Příkladem jsou CH („chip“), SH („ship“), TH („thin“) atd. Do hry vstupuje také rozdíl mezi znělými a neznělými souhláskami – znělé souhlásky zahrnují vibrace v hrdle, zatímco neznělé nezahrnují vůbec žádné vibrace.
Často Kladené Otázky
Závěr
Teď už víte více o samohláskách, diftongách a souhláskách! Pochopení jejich rozdílů vám pomůže lépe porozumět fungování jazyka, takže se můžete stát efektivnějším komunikátorem – ať už mluvíte, nebo píšete! Je důležité neustále procvičovat různé typy hlásek, aby se pro vás staly druhou přirozeností při ústním nebo písemném styku s ostatními. S nácvikem zvládne tyto fonetické stavební kameny každý!
