Sojové mléko se stává stále oblíbenější alternativou kravského mléka, a to jak mezi vegetariány a vegany, tak i mezi běžnými spotřebiteli. Díky své chuti i výživovým hodnotám se postupně stává nedílnou součástí jídelníčku mnoha lidí. _Je však nutné znát i ekologickou _stopu, kterou nechává jeho výroba za sebou. Jedním z klíčových faktorů je zejména spotřeba vody.
Obsah článku
Proces výroby sojového mléka
Než se podíváme na jednotlivé kroky výroby sojového mléka z hlediska spotřeby vody, je dobré nejprve stručně shrnout samotný proces:
Sklizeň sóji
První krok představuje samozřejmě sklizeň sóji na plantážích. Sója se pěstuje převážně v teplých oblastech USA, Jižní Ameriky a Asie.
Mletí sóji
Následuje mletí sklizené sóji, kterým se získá jemná mouka ze sójových bobů. Tato fáze ještě spotřebou vody nijak významná není.
Vyluhování sóji ve vodě
Hlavní částí procesu pak je vyluhování sójové mouky ve vodě, kde se nechává několik hodin až jednotek dní. Právě zde dochází k extrakci bílkovin a tuků, díky čemuž se získá mléčná konzistence. Spotřeba vody je v této fázi největší.
Pasterizace
Následuje krátkodobé zahřátí mléka za účelem trvalého zpracování a delší trvanlivosti. Ani zde však nedochází k významné spotřebě vody.
Balení
Poslední fází je plnění hotového sojového mléka do obalů a jejich uzavření. I zde lze spotřebu vody považovat za zanedbatelnou.
Jak jsme si řekli, největší podíl na celkové spotřebě vody má právě dlouhé vyluhování sóji ve vodě. Na tu se proto zaměříme v další části článku podrobněji.
Kolik vody je spotřebováno při výrobě jedné láhve sojového mléka?
Jak jsme si řekli, hlavní spotřeba vody při výrobě sojového mléka je při vyluhování sóji. Právě zde se odborníci pokusili zjistit, kolik vody je třeba na výrobu jedné láhve tohoto oblíbeného nápoje.
Studie provedené ve Spojených státech a Kanadě uvádějí, že při standardních postupech vyluhování je zapotřebí přibližně 1-2 litry vody na každý jeden litr hotového sojového mléka. Na první pohled se může zdát, že se nejedná o nijak extrémní množství. Pro srovnání – na výrobu jednoho litru kravského mléka je potřeba přibližně 1000 litrů vody.
Při bližším pohledu na celkovou spotřebu se však ukazuje, že voda hraje v případě sojového mléka významnou roli. Pro ilustraci – pokud bychom chtěli vyrobit jednu láhev standardní velikosti 250 ml, bylo by zapotřebí 250 až 500 ml vody. A právě zde je nutné vzít v potaz celkovou produkci. Jeden výrobce prodá týdně statisíce lahví, takže i při zdánlivě malé spotřebě na jednotku, se celkové množství spotřebované vody počítá na stovky tisíc nebo dokonce miliony litrů týdně.
Lze tedy shrnout, že i když je spotřeba vody na litr sojového mléka nižší než u mléka kravského, vzhledem k masové výrobě se jedná o nemalé množství. Na tomto faktu by proto měli výrobci pracovat směrem k efektivnějšímu procesu s co nejmenší spotřebou vody.
Porovnání s kravským mlékem
Nyní již víme, kolik vody spotřebuje výroba sojového mléka. Pro lepší komaparci se podívejme ještě na spotřebu vody při výrobě kravského mléka.
Zatímco u sojového mléka jsme uváděli 1-2 litry vody na 1 litr hotového nápoje, v případě kravského mléka je toto číslo mnohem vyšší. Průměrně je zapotřebí přibližně 1000 litrů vody na výrobu jednoho litru kravského mléka.
Důvodem je zejména chov a krmení dojnic. Jejichž potřeby na jednu stranu zahrnují napájení vodou, na druhou stranu ale i pěstování píce, obilí či jiných plodin na jejich krmení, což rovněž vede k významné spotřebě vody. Navíc jsou zde i další faktory jako mytí chlévů či dodržování hygienických standardů.
Přestože se tedy na první pohled zdá být spotřeba vody při výrobě sojového mléka výrazně nižší než u kravského mléka, jak jsme si řekli, s ohledem na celkové množství vyráběné produkce, se jedná i tak o nemalé množství vody, které by měli výrobci optimalizovat. Současně je však nutné zmínit, že kravské mléčné hospodářství má na spotřebu vody ještě mnohem významnější dopad.
Jak úsporně vyrábět sojové mléko
V předchozích kapitolách jsme si ujasnili, že spotřeba vody je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících ekologickou stopu výroby sojového mléka. Podívejme se proto na některé možnosti, jak tento vliv mírnit a vyrábět sojové mléko co nejšetrněji k životnímu prostředí.
Recyklování vody z výroby
Jedním z nejúčinnějších řešení je recyklovat vodu, která již byla použita ve výrobním procesu. Po odloučení nečistot ji pak využít znovu, například pro zálivku zeleniny či křovin v areálu.
Vyšší využití surovin
Moderní technologie umožňují lépe využít veškeré živiny obsažené v sóji. To vede k nižší potřebě vody na stejné množství extrahovaných látek.
Úspornější technologie vyluhování
Vývoj šetrnějších postupů, jako je kratší doba vyluhování, nižší poměr vody k sóji či tlakované vyluhování. To vše vede k úspoře spotřebované vody.
Právě kombinací těchto a dalších řešení lze dosáhnout výrazné redukce spotřeby vody při výrobě sojového mléka. Výrobci by se tomu proto měli v maximální míře věnovat ve prospěch životního prostředí.
Dopad na životní prostředí
V předchozích kapitolách jsme se zaměřili především na spotřebu vody při výrobě sojového mléka. Nicméně dopad na životní prostředí má tato produkce i z dalších hledisek. Podívejme se proto na několik dalších klíčových faktorů:
Spotřeba vody
Jak jsme viděli, spotřeba vody, ať už přímo při výrobě nebo nepřímo při pěstování sóji, je velmi vysoká. I malé úspory zde mají proto výrazný význam.
Emise skleníkových plynů
Pěstování sóje, používání strojů i technologií v továrnách nevyhnutelně vedou ke vzniku CO2 a dalších emisí. I zde lze optimalizací snížit dopad na klima.
Produkce odpadu
Vedle emisí produkuje výroba i odpad v podobě zbytků sóji, obalů a jiných materiálů. Správná recyklace a minimalizace odpadu patří k dalším důležitým kritériím.
Jak je patrné, i když se sojové mléko na první pohled jeví jako šetrnější alternativa, vyžaduje optimalizaci ve všech těchto ohledech. Výrobci by měli pracovat na co nejmenší stopě svých výrobků.
Často Kladené Otázky
Kolik vody spotřebuje výroba jednoho litru sojového mléka?
Průměrně se udává 1-2 litry vody na 1 litr hotového mléka. Přesnější údaje se liší podle konkrétní technologie výroby.
Jaké místo má sojové mléko ve vegetariánské nebo veganské stravě?
Sojové mléko je oblíbenou náhradou mléčných výrobků, díky podobné konzistenci i výživové hodnotě. Dobře se hodí jako součást každodenní stravy bez mléčných surovin.
Je sojové mléko zdravější než kravské?
Přináší nižší obsah tuku i cholesterolu, naopak oproti normálnímu mléku má sójové mléko vyšší množství bílkovin a stopových prvků. Záleží však na dalších součástech jídelníčku a individuálních potřebách.
Závěr
V průběhu článku jsme si podrobně rozebrali, jak probíhá výroba sojového mléka a jaký dopad má na spotřebu vody a životní prostředí. Zároveň jsme nastínili možnosti, jak tento vliv optimalizovat už dnes.
Je zřejmé, že byť se na první pohled jeví být sojové mléko ekologičtější alternativou, s rostoucí produkcí se stává jeho dopad čím dál významnějším tématem. Proto je důležité, aby výrobci neustále pracovali na zavádění inovací směrem k efektivnějšímu a šetrnějšímu zpracování surovin i celému výrobnímu procesu.
Věříme, že díky novým technologiím, recyklaci a optimalizaci procesů se podaří spotřebu vody i další environmentální dopady snižovat geomentrickou řadou. Současně očekáváme i další rozvoj alternativních zdrojů sóji nebo jejích náhrad, například v podobě řasového mléka.
I přes aktuální výzvy lze říci, že budoucnost výroby šetrnějšího a ekologičtějšího sojového mléka se rýsuje slibně. Výrobci by však měli neustále pracovat na zlepšování a snižování negativních dopadů své činnosti.
