Jako člověk, který žije v Praze, jste se možná setkali s jedinci z moravského regionu, kteří v běžné mluvě používají své specifické výrazy. Bez obsáhlého slovníčku běžných slov a frází může být obtížné těmto výrazům porozumět. Abychom těm, kteří žijí v Praze, pomohli lépe se domluvit s lidmi z Moravy, sestavili jsme tohoto průvodce česko-moravským slovníčkem.
1.Báchor
Báchor – velké břicho. Báchory můžete na Moravě vidět u starých dědků, kteří je rádi vystrkují na své sousedy už z dálky. Je to láskyplný způsob, jak říci, že někdo má velké břicho nebo nadváhu.
2.Baňky
Baňky – Ozdobné Vánoční koule na stromek ozdoby. Každá rodina má na stromečku zavěšené vlastní baňky, obvykle skleněné nebo porcelánové. Nejčastějším vzorem je osmicípá hvězda s křišťálem uprostřed.
3.Bakšíček
Bakšíček – Malý dárek nebo pamlsek. Používá se často jako výraz láskyplný, když se označuje malý dárek nebo něco zvláštního, co se dává druhé osobě jako milé gesto.
4.Bulky
V moravském dialektu se nejdná o nádor, ale o pečivo . Objemné jsou malé sladké koláčky plněné džemem nebo mákem. Tyto malé dobroty, které jsou na Moravě místní specialitou, najdete v mnoha pekárnách po celém regionu.
5..Budíček
Budíček – Jedná se o tradiční výraz pro budík, ale používá se také jako označení konce roku nebo začátek nového. Budíček obvykle doprovází ohňostroj, hudba a zpěv.
6..Cinkání
Cinkání – Cinkání skleniček při přípitku nebo oslavě je důležitou součástí moravské kultury. Může se také používat na znamení dohody mezi dvěma lidmi nebo k pronesení přípitku před pití.
7.Čagan
Neboli česky Hůl/Klacek – Hůl nebo rákoska. Čagan je na Moravě symbolem síly, odvahy a moudrosti.
8.Dědina
Pro pražáky přeloženo jako vesnice, což doslova znamená „dědečkův dům“. Jedná se o výraz, který se používá pro označení rodinného domu nebo vesnice.
9.Kecy
Kecy – Klábosení, drby nebo plané řeči. Tento výraz se často používá, když se mluví o rozhovorech, které nejsou důležité, ale spíše jen o drobném povídání mezi dvěma lidmi. Může se také vztahovat na pomlouvání jiných lidí, které je v mnoha kruzích obecně odsuzováno.
10.Grcka
Grcka neboli zvratky – Tímto termínem se označuje něco, co má špatnou chuť nebo nepříjemný zápach. Často se používá, když se mluví o jídle nebo nápojích, které mají špatně. Grcka lze také použít k označení situace, která se zvrtla, nebo někoho, kdo se cítí špatně.
11.Haluz
Můžeme přeložit jako štěstí nebo štěstí. Haluz se používá k přání štěstí nebo k vyjádření naděje, že se něco podaří. Může být také použito k blahopřání někomu k něčeho dosáhli.
12.Humma
Humma – výraz, kterým se označuje pole za zahradou nebo na venkově. Může se používat k popisu něčeho, co je svěží, přirozené a krásné.
13.Locha
Je moravský výraz pro díru nebo hluboká jáma. Často se používá pro označení místa, kde se ztratilo nebo bylo pohřbeno něco cenného.
14.Ludra
Ludra je morvaské slovo pro mrchu nebo fena. Používá se k označení ženy, která se chová špatně, nebo někoho, kdo není důvěryhodný.
15.Mácha
Výraz, který označuje dobrý přítel nebo společník. Často se používá k vyjádření obdivu k někomu.
16.Mládek
Mladek je moravský výraz pro mladého nebo nedospělého. Obvykle se používá k označení někoho, kdo nemá mnoho zkušeností nebo znalostí o něčem. Může se také použít pro označení někoho, kdo není dostatečně zralý na to, aby zvládl určitou situaci.
17.Nožka
Nožka- Malá noha nebo nožka. Tato fráze se obvykle používá, když se mluví o něčích nohách nebo chodidlech roztomilým způsobem, například když se říká „malé nožky“ místo pouhých „nohou“ nebo „chodidel“.
18.Nahoda
Nahoda znamená štěstí – Tento výraz se používá pro označení štěstí nebo náhody. Může být použit, když někomu přejete hodně štěstí nebo vyjadřujete naději na něco, co se stane.
19.Vuka
Vuka – Náhrdelník z vlněných šňůrek a korálků (často označovaný jako „vuka“). Vukas obvykle nosí ženy z Moravy a dalších oblastí světa na ochranu před smůlou a zlými duchy. Obvykle jsou pestře zbarvené a při nošení na krku s jakýmkoli oděvem docela nápadné!
20.Střeva
Střeva – Jedná se pravděpodobně o nejčastěji používané slovo v moravském nářečí. Znamená „dobrý“ a lze jím vyjádřit souhlas nebo souhlas s něčím, co někdo řekl. Často se také používá jako vykřičník překvapení, například když se stane něco nečekaného.
21.Šalina
Šalina je název pro tramvaj. Na Moravě je to běžný způsob dopravy a samotný termín se často používá jako metafora pro něco, co se pohybuje pomalu, ale vytrvale.
22.Škraně
Moravský výraz pro tváře, ikdyž zní hanlivě, tak se nejedná o hanlivé slovo. Používá se pro láskyplné označení něčích tváří.
23.Šťastička
Překládá se jako „štěstí“ v moravštině a používá se k vyjádření vděčnosti nebo uznání za to, že máme štěstí.
24.Zemáky
Moravský výraz zemáky znamená brambory. Obecně se používá pro označení brambor vykopávaných ze země, ale může být použito i pro označení jakéhokoli druhu bramborového pokrmu.
25.Porychtovat
Porychtovat je výraz pro „vyřízení/začízení něčeho“ – Tato fráze se používá, když se mluví o splnění úkolu nebo povinnosti. Může také odkazovat na péči o něco, například o zvíře.
26.Kleine
Kleine – Kleine je další běžně používané slovo, které znamená „malý“ nebo „malý“. Často se používá jako přídavné jméno k označení věcí, které jsou malé, například kleine pokoj nebo kleine dům.
27.Heimat
Heimat – Heimat je podstatné jméno, které znamená „domov“ nebo „rodný kraj“ a obvykle označuje rodné město nebo oblast původu. Může se také používat pro označení pocitu sounáležitosti a spojení s určitým místem nebo komunitou.
28.Tschuss
Tschuss – Tschuss je neformální způsob loučení a v doslovném překladu znamená „sbohem“ nebo „na shledanou“. Může se použít, když se s někým loučíte, ale také jako vyjádření porozumění, když se ještě nechcete rozloučit.
29.Zrychtovat
Zřídit někoho. Moravský výraz pro tento účel zní „naschlazenovat“, což v doslovném překladu znamená „uvést někoho do stavu pohody“.
Přehled příkladů moravských dialektů
Moravské nářečí je germánský jazyk, kterým mluví obyvatelé Moravy, regionu nacházejícího se v České republice. Má společné rysy s dalšími středoevropskými jazyky, jako je čeština a polština, ale má i své vlastní odlišnosti.
Rozdíly ve slovní zásobě
Moravské nářečí má řadu slov, která jsou pro něj jedinečná, čímž se odlišuje od ostatních blízkých jazyků. Například běžné slovo pro „ano“ v češtině je „ano“, ale v moravštině je to „jo“. Podobně „ne“ je v češtině „ne“, ale v moravštině je to „nje“. Mezi další příklady patří slova pro „ahoj“ (dobrý den) a „nashledanou“ (na shledanou). Všechna tato slova svědčí o tom, že se moravské nářečí v průběhu času vyvíjelo odlišně od sousedních jazyků.
Gramatické rozdíly
Přestože mezi gramatikou moravštiny a ostatních středoevropských jazyků existují určité podobnosti, existují také některé pozoruhodné rozdíly. Například zatímco čeština používá slovesné vazby k označení změny času nebo nálady, v mnoha variantách moravského nářečí se stejný rys nevyskytuje. Místo toho se tyto změny označují pomocí příslovcí nebo pomocných sloves. Kromě toho se některé samohlásky, které existují v češtině, ve většině odrůd moravského nářečí nevyskytují. Patří sem dlouhé souhlásky jako /iː/ nebo /uː/.
Regionální varianty
Je důležité si uvědomit, že i v rámci moravského nářečí existují regionální varianty. Některé oblasti například přejaly prvky češtiny i slovenštiny, zatímco jiné byly ovlivněny polsky nebo rusky mluvícím obyvatelstvem, které se do regionu v průběhu času přistěhovalo. Každá oblast si vytvořila vlastní soubor slov a gramatických pravidel, které tvoří jejich verzi jazyka, čímž se od sebe liší, i když všechny spadají pod souhrnný pojem „moravština“.
V závěru lze říci, že ačkoli mnoho středoevropských jazyků má díky své blízkosti podobné rysy, každý z nich má své vlastní odlišné rysy, které je pomáhají odlišit jeden od druhého – včetně těch, které se vyskytují v různých variantách moravského nářečí, jimiž se dnes mluví v celém regionu.
Často Kladené Otázky
Závěr
V tomto slovníku se dozvíte, jak se liší kultura a jazyk v jednotlivých regionech země. Díky této příručce se můžete snadno orientovat v konverzaci s lidmi z Moravy, což vám výrazně usnadní kontakt s nimi na vašich cestách po Praze! Ať už jde o pochopení toho, co mají na mysli, když řeknou „báchor“, nebo jak se nosí „vuk“ – tento slovníček vám zaručí, že budete vždy vědět, co mají na mysli! Pokud tedy chcete skutečně navázat kontakt s místními obyvateli a porozumět nuancím jejich jazyka, je tento průvodce naprostou nezbytností!
