eliška bučková anorexie

Eliška Bučková: Příběh anorexie a role Instagramu u dysmorfické poruchy

Jak se svět stává propojenějším, sociální média se stávají důležitým nástrojem pro šíření povědomí a informací. Ale s rozmachem sociálních sítí je stále snazší najít lidi, kteří bojují se svým duševním zdravím.

Studie provedená Instagramem odhalila, že lidé s fyzickou dysmorfickou poruchou (PDD) používali Instagram třikrát častěji než lidé bez PDD. To vedlo k výraznému nárůstu počtu příspěvků o poruchách příjmu potravy a problémech s obrazem těla.

Vzestup sociálních médií usnadnil lidem spojit se a sdílet své problémy s ostatními. To však může také vést k mnoha negativním důsledkům, mezi které patří tělesná dysmorfie, poruchy příjmu potravy a deprese.

Těžký boj s anorexií měla i Angelina Jolie.

Boj Elišky Bučkové s anorexií a tělesnou dysmorfií

Boj Elišky Bučkové s anorexií a tělesnou dysmorfií je velmi osobní příběh. O svém boji napsala v článku „Anorexia: Můj boj proti ní“ a prozrazuje, jak přemohla svého nejhoršího nepřítele.

Příběh Elišky Bučkové je velmi osobní. S anorexií se potýkala přes deset let, ale podařilo se jí ji překonat pomocí hnutí zaměřených na pozitivitu těla a podpory na sociálních sítích. Její příběh je příběhem, se kterým se může ztotožnit mnoho lidí a může dát naději ostatním, kteří se potýkají s podobnými problémy.

Jak Instagram přispěl k Eliščině anorexii a tělesné dysmorfii

Instagram je platforma sociálních sítí, která pomohla tisícům lidí sdílet své zkušenosti a inspirovat se. Přispělo to však i ke zdravotním problémům jednoho konkrétního jedince – Elišky.

Eliška byla mladá Češka, která v době dospívání trpěla anorexií a tělesným dysmorfismem, když začala používat Instagram. Na Instagramu často zveřejňovala své fotky s obsahem „thinspiration“, což je obsah, který podporuje poruchy příjmu potravy. Také by se fotila v různých pózách a používala na ně filtry, aby vypadaly tenčí, než ve skutečnosti byly.

Eliščini rodiče si všimli, že se jí zhoršuje, ale nevěděli, jak jí pomoci. Kontaktovali Českou společnost pro prevenci poruch příjmu potravy (CSPE), ale bylo již pozdě a Eliška zemřela dříve, než mohli odborníci zasáhnout.

Příčiny tělesné dysmorfické poruchy

Tělesná dysmorfická porucha je stav duševního zdraví, který může způsobit, že se člověk cítí nejistý ohledně svého těla. Příčiny této poruchy nejsou dosud plně pochopeny, ale předpokládá se, že by mohla být způsobena genetikou, sociálním tlakem a kulturními faktory.

Nedávná studie zjistila, že lidé, kteří zažívají tělesnou dysmorfickou poruchu, budou s vyšší pravděpodobností patřit k hornímu 1 % příjmů a pravděpodobně budou mít vysoce postavení. To naznačuje, že může existovat určitá korelace mezi množstvím peněz, které vyděláte, a vašimi šancemi na tento duševní stav.

Tělesná dysmorfická porucha postihuje stejně muže i ženy, ale ženy mají tendenci trpět jinými poruchami, jako jsou poruchy příjmu potravy, deprese nebo úzkost, častěji než muži.

Jak sociální média podporují sebepoškozování špatným typem sebelásky

Sociální média jsou nejlepším místem k nalezení komunity, která může poskytnout podporu a ověření. Ale se špatným typem sebelásky mohou být sociální sítě také škodlivé. Poskytuje odbyt pro ty, kteří se potýkají s problémy duševního zdraví, a usnadňuje jim zůstat ve spojení a v kontaktu se svými přáteli.

Pro ty, kteří bojují s duševním zdravím, jsou sociální média záchranným lanem, které jim pomáhá spojit se se svými vrstevníky. Z tohoto důvodu by sociální média neměla být opuštěna, ale naopak používána jako nástroj k podpoře sebelásky.

Jaké jsou hlavní poznatky z příběhu Elišky Bučkové?

Na příběh Elišky Bučkové se čekalo hodně dlouho. Poté, co jí v 16 letech zemřela matka, trpěla Eliška depresemi a sebevražednými myšlenkami. Její příběh je jedním z mnoha, které byly sdíleny prostřednictvím podcastu „Seriál“.

Hlavním závěrem tohoto příběhu je, že naše společnost musí být otevřenější ohledně duševního zdraví a důsledků našich činů. Musíme být ochotni přijmout pomoc pro ty, kteří se potýkají s duševní nemocí, a ne je jen oprášit jako „blázny“.

Proč je život s anorexií tak těžký

Anorexie je duševní porucha, která způsobuje, že lidé sami hladoví. Jde o chronickou a vysilující poruchu příjmu potravy, která postihuje přibližně 1–2 % žen a 0,5 % mužů ve Spojených státech.

Anorexie může u lidí způsobit pocit, že nejsou dost dobří, ale to, co jim tak ztěžuje žít s anorexií, je společenské stigma, které je s ní spojeno. Lidé s anorexií mají často nízké sebevědomí kvůli problémům s obrazem těla, ale také zažívají spouštěče, které jim mohou způsobit špatný pocit ze sebe sama.

Nyní prozkoumáme, proč je život s anorexií tak těžký a jak můžeme pomoci těm, kteří s touto duševní poruchou bojují.

Závěr: Zakročte proti anorexii ještě dnes!

Doufáme, že tento článek vám pomůže lépe porozumět tomuto stavu a jak k němu přistupovat. Pokud stále bojujete s anorexií, obraťte se prosím na svého lékaře nebo terapeuta. Mohou vám pomoci s procesem léčby.

Anorexie je typ poruchy příjmu potravy, kdy lidé hladoví, aby zhubli a udrželi si určitou váhu. Odhaduje se, že na celém světě trpí anorexií více než 20 milionů lidí, což znamená, že každá desátá žena má nějakou formu tohoto onemocnění. Existuje mnoho způsobů, jak anorexii léčit, ale nejdůležitější je v případě potřeby vyhledat odbornou pomoc!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.